Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Velkolepé rekviem. Trojdeska, která by měla SWANS vyprovodit ze scény. Téměř dvě hodiny nelaskavé hudby. Zvuků trýznivých, návykových i intenzivních. Michael Gira je jeden z těch, kteří se vám dokážou probourat do mozku. Cítíte se, jakoby vás znásilňoval hudbou. A ona vlastně tato deska mimo jiné i o znásilnění je, příslušnou skladbu zpívá Girova manžela Jennifer a jmenuje se „Will I Return“.
Mnohé zvukoobrazy mají kořeny v psychedelickém blues, které někdo opracoval hrubozrnnou rašplí, přesahují dvacet minut a mají tak čas budovat atmosféru, která je sama o sobě světem. Napínají vás, abyste záhy nadskočili, když přijde zvuková facka, která vás nepřestává ubíjet další minutu nebo dvě. Nikdo k tomuto nedokáže přistupovat jako Gira. I zde má vytříbený smysl pro to narvat do své hudby ryzí prožitek násilí, jež vám bude devastovat mozek. Tvořit repetice, které vás budou štvát a hypnotizovat současně. A přece se v tom najdete, protože každý z nás má v sobě ďábla. Gira ho jen volá a probouzí. „The Glowing Man“, to jsou hnusné rezavé okovy, které si nebudete chtít sundat.
8,5 / 10
The Beggar (2023)
Leaving Meaning (2020)
The Glowing Man (2016)
To Be Kind (2014)
The Seer (2012)
My Father Will Guide Me Up a Rope To The Sky (2010)
Soundtracks For The Blind (1996)
The Great Annihilator (1995)
Love Of Life (1992)
White Light From The Mouth Of Infinity (1991)
The Burning World (1989)
Children Of God (1987)
Holy Money (1986)
Greed (1986)
Cop (1984)
Filth (1983)
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
